Něco nového, starého, půjčeného a modrého…

Svatební zvyky a tradice. Je jich spousta, připomeňme si dnes alespoň některé z nich.

 

Něco nového, starého, půjčeného, modrého a darovaného

Jednou z nejznámějších tradic je to, že nevěsta by na sobě měla mít něco nového – jako symbol nového počátku života, něco starého, což má symbolizovat pokračování rodu a rodové linie i v novém manželství – většinou to bývá například šperk po babičce či mamince. Další nutností ve svatební den by mělo být něco půjčeného, nejlépe od šťastného a veselého člověka, ještě lépe od šťastně provdané ženy – prý pro štěstí v manželství. V neposlední řadě něco modrého (často to bývá podvazek), jako symbol čistoty, věrnosti a nevinnosti. A poslední položkou by mělo být něco darovaného, od které se už ale velmi často upouští a nahrazuje se stříbrnou mincí, kterou si nevěsta vloží do levého střevíčku – pro blahobyt a bohatství.

Poděkování rodičům

Velmi emotivní a oblíbená tradice. Novomanželé děkují rodičům nejčastěji za to, že je vychovali, že jim dali lásku a péči a že díky nim prožili krásné dětství. Nejčastěji se děkuje dortem pro rodiče, ale v současné době již dort nahrazují jiné dárky – perníkové srdce, keramický hrníček se slovy díků, zarámované obrázky s děkovným textem nebo třeba lahev vína. Fantazii se meze nekladou 🙂

 

Svatební výslužky 

Tato tradice má na svatbách své místo již velmi dlouho, nejčastěji se do krabičky dávalo cukroví a svatební koláčky, které zbyly po svatebním veselí, a touto krabičkou se pak obdarovávali svatebčané. Dnes si většinou snoubenci nechají připravit výslužky už předem, rozvážejí je  třeba dva dny před svatbou nebo už dříve se svatebním oznámením, případně je mají nachystané na svatbě a teprve tam je hostům rozdají. V poslední době se také objevují jiné typy dárků namísto výslužek, a to třeba svatební minivína, svatební mandle, mýdla, čokoládky a nebo třeba domácí pečený čaj, to vše se jmény novomanželů a datem jejich svatby.

 

Závoj

Proč nevěsty nosí závoj? Původ této tradice není úplně jednoznačný, existuje více možností, kde se vlastně vzala.

Tou první a zřejmě nejčastější je to, že nevěsta nosila závoj jako ochranu před zlými duchy, kteří by mohli chtít zničit její budoucí štěstí. Pod závojem ji nepoznali a byla tak uchráněna.

Další verzí je to, že nevěsta nesměla být ženichem spatřena dříve, než u oltáře. Tedy spíše až poté, co byli prohlášeni za manžele. Teprve poté mohl ženich odhrnout závoj a nevěstu políbit. Tato tradice prý vznikla v dobách, kdy svazek svým potomkům domlouvali rodiče a ti se tak viděli až u oltáře – ženich by leckdy mohl svatbu chtít odvolat, protože by se mu nevěsta nemusela líbit, proto měla závoj a on ji spatřil, až když byla jeho ženou. A to už bylo na nějaké couvnutí pozdě. Celkem nemilé, nemyslíte?

Další teorie říká, že závoj nevěstu prostě chrání jako něco tajemného, krásného, hodnotného, co náleží pouze ženichovi a co pak před všemi odhalí jedině a pouze on.

Svatební špalír

Jakmile je sňatek uzavřen, utvoří svatebčané pro novomanžele špalír, kterým musí projít – dříve to byla ulička plná nástrah, svatebčané se novomanželům snažili všelijak zabránit ve snadném průchodu, dnes už spíše jen házejí rýži či okvětní lístky. Zvyk ukazoval na společné překonávání možných nástrah a problémů v manželství.

 

Další tradice a zvyky si povíme zase příště 🙂

Pavla Musilová
Jsem svatební koordinátorka, která miluje svou práci a svoje nadšení vkládám do každé svatby. Pomáhám budoucím nevěstám s koordinací a organizací jejich svatebního dne. Poradím, na čem ušetřit a na čem naopak nešetřit. Můj příběh si přečtěte zde >>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů